úterý 16. ledna 2018

recenze: Apartmány Babyhouse / ubytování pro rodiny s dětmi v Beskydech

Předvánočnímu shonu jsme se rozhodli utéct až do Beskyd. Čekala nás cesta dlouhá více jak 430 km, ale musím říct, že každý jediný kilometr stál v tomhle případě opravdu za to. Apartmány Babyhouse, které jsou zaměřené na rodiny s dětmi, jsme poznali už zdálky podle vánoční výzdoby a Tobík si náš dočasný domov hned přejmenoval na „Dům se světýlky“. Každý den se nedočkavě ptal, jestli se tam ještě budeme vracet a dokonce prohlásil, že by tam chtěl zůstat napořád.

úterý 9. ledna 2018

event: Maxíkov, Leoš Mareš a delfín v OC Černý most

Na konci října OC Černý most otevřelo unikátní Dětský svět MAXÍKOV. My byli u toho a úplnou náhodou jsme skončili na pódiu s Leošem Marešem..
Na novém dětském hřišti si může najednou hrát 200-250 dětí ve věku od 0 do 11 let. V době, kdy se Maxíkov otevíral se ucházel o značku Česká kvalita, která pak především rodičům garantuje bezpečný provoz hřiště. Pověření kontroloři chodí průběžně prvky a provoz kontrolovat. OC Černý most se tak stává prvním obchodním domem v ČR, který se touto značkou může pyšnit. Prostor zdobí až 550m grafik na stěnách. Najdete zde Ostrovy - odpočinkovou zónu pro malé i velké, Jezírko pro nejmenší (0-3roky), kde se nachází i velice zajímavý digitální element, který bliká a svítí a reaguje tak na dění v jeho bezprostředním okolí. Prolézačky Les a Hnízdo jsou pak určené pro starší děti (6-11let). Vše je velice krásně zpracované, inspirované přírodou.

pondělí 1. ledna 2018

my life: 2018

První příspěvek roku 2018.. Jaký by měl být? Jaký by měl v tomto roce být můj fialový svět? 
Schválně jsem si dnes vyšetřila chvilku pro sebe a zamyslela se..hluboce..ehm.. Na jednu stranu mi všechna ta předsevzetí, která vznikají převážně na Silvestra v alkoholem omámené mysli, často se proběhnou po čistě bílé první straně diáře a rozplynou se s prvním chlebíčkem, kterému podlehneme za týden nebo za měsíc v poklusu na cestě z/do práce hladoví a uštvaní s velkým výstražným trojúhelníkem před očima, kterému se snažíme diplomaticky namluvit, že víckrát se to rozhodně opakovat nebude, přijdou bezvýznamná. Většina předsevzetí zkrátka končí v koši po té, co ve vzteku zklamaní sami sebou trháme tu první prokletou stranu diáře a hazíme celou tuhle trapnost za hlavu jakože NIKDY VÍC! A za rok.. No jen mi neříkejte, že se vám to nikdy nestalo!
Na druhou stranu se sama nemůžu ubránit tomu nutkání vyřknout na začátku nového roku něco velkého, závazného. Je to den jako každý jiný, přitom máme pocit, že bysme měli učinit nějaká významná rozhodnutí. Sice jich za pár dní budeme možná litovat nebo se časem prostě jen rozplynou, ale všichni přece bilancují, tak bychom přece měli taky! A tak si do nového roku přeji být více sama sebou (a s dalším Novým rokem už si nedělat hlavu!), nepochybovat nad sebou a věřit naplno své intuici (ať si dělá, kdo chce, co chce). Chci se nadobro osvobodit od toho, co si myslí ostatní. Tím myslím takové ty obecné předsudky, kterými se všichni čas od času necháme tak hloupě svazovat. Musím se ale také naučit uvažovat o věcech komplexněji a střízlivěji, chci posouvat svoje hranice. Zkrátka na sobě chci letos opravdu pracovat. A především se chci letos více věnovat právě sama sobě! Chci zase začít jezdit na koni, nejlíp si totiž člověk vyčistí hlavu v přírodě. Miluju svoje děti nade vše, ale hodně teď svému tělu za ty dary dlužím. A s blogem hodlám pokračovat, protože mě to těší a učí spoustu věcí. Tak! A jdu si to pro jistotu zapsat do diáře. ;)

DĚKUJI ZA VAŠI PŘÍZEŇ!